Počet zobrazení stránky

čtvrtek 28. dubna 2011

Má tvorba: PALIČ - SLÉVAČ

Do Sléváren ArcelorMittal Ostrava jsem se dostal letos na jaře poprvé. Vzal jsem si sebou jen objektiv Canon 50/1,8 mm, abych v tmavých provozech zvládl nafotit portréty pracovníků, kteří se podílejí na výrobě sléváren. Příští návštěva bude se stativem, kdy se zaměřím na interiéry, které mě zaujaly.
Tímto děkuji šéfovi komunikací ArcelorMittal Ostrava Ivo Štěrbovi a vedení Sléváren za umožnění fotografování v jejich provozech.

středa 27. dubna 2011

Média: FOTOFARANI II.

Muj fotokolega Aleš Havlásek byl na  fajné akci jak Cyp! Fotil na dole Jeremenko v Ostravě a napsal k tomu aji srandovni dřisty a ukazal ajik dupne obrazki. Čumte!

Tak a je to tu! Ti hulkoPotteroBra­davicoVoldemor­toHermionoMany­jaci se dočkali, bo 15.dubna vyšol na tym dyvydi a aji na modrymrejovi (to vum je tež nazef.....blurej?! Jo znum ynym snědegoreja co robi zpravy na novje s Borhyjovu a možna z doslechu reja čarlsa, ale kaj přišli na reja modrego, to fakt něvim). Ale co je ešče většo pecka, to je to, že se 20.dubna dočkali aji fanatyci do industryjalu, keři pod taktovku dyrygenta Borisa Rennera, vytvořili taki menši orchester vyhradně složeny z virtuozu hry na zrcadlo a sfarali do ďury na Jeremenku v ramci workšopa čislo dva.


Tu možete čitať dali: tukej

Diky, Alešu! Hoj!

pondělí 25. dubna 2011

Interview s: YARI BENO

Přináším vám první rozhovor, o kterých jsem se zmínil hned v prvních článcích na tomto blogu. Oslovil jsem pár známých fotografů, spíše přátel než hvězd typu Štreita či Saudka, ale možná i o nich se tu někdy v budoucnu něco dozvíte?! :-)

První mi odpověděl Yari Beňo, s kterým se znám osobně, tak berte tento rozhovor jako přátelskou diskusi ne čistý novinářský Interview.

Yari, řekni nám něco málo o sobě. Věk? Fotografické vzdělání? Jsi organizován a kde? Jsi amatér nebo profesionál? Jak dlouho se věnuješ fotografování?

Tohto roku som na Troch kráľov oslávil svoje 40te narodeniny. Narodil som sa v meste hliníka: v Žiari nad Hronom a do svojich 33 rokov býval v malej dedinke Kosorín. Od roku 2003 žijem v Anglicku, kde aj  pracujem ako telefónny technik, pre British Telecom Openreach.
Nie som organizovaný vžiadnom fotoklube. Som samouk a zanietený amatér. Fotoaparát, pokiaľ sa dobre pamätám som dostal k nejakému sviatku ako 12násť ročný. Dal mi ho brat. Bola to plastová hračka Corina, za 120 Kčs J Vlastné ČB snímky som si aj doma vyvolával v zatemnenej kúpelke. Stále ich mám odložené. Niektoré fotky z tohto obdobia patria do nášho zlatého fondu rodinnej fotografie. Nie pre svoju kvalitu, tá je kolísavá, ale pre ľudí, ktorí sú na nich zachytení. Poniektorí už nie sú medzi nami...
Potom som mal chvíľkovú odmlku, až kým otec nedoniesol ďalší plastový automat Minolta Riva zo San Marina. Bol to spoľahlivý foťačik. Samozrejme opäť prešiel testom hlavne domácich akcii a varenie guľášu, fotografie dedinského mužstva futbalistov.
Čím vším jsi fotil a čím fotíš nyní?
A teraz to zoberiem hopom a len poviem, že nejaké hľadanie kompozície a vyjadrovacieho jazyka formou fotografie som začal vlastne až v Anglicku. Prešiel som cez kinofilmovú Minoltu Dimage, potom môj prvý digi foťáčik Minolta Z1, Nikon D50, Nikon D80 a už nejaký piatok na moje vyjadrovanie sa pomocou svetla mi úplne postačuje Nikon D300. K tomu mam hlavne pevne sklá: manuálnu 25 ročnú 50ku, Sigma 35mm, Nikkor 85mm, Sigma 18-50mm (tou fotím hlavne morský minimál)
Samozrejme používam nejaké tie ND filtre. Statív je mojou neoddeliteľnou súčasťou. Mám aj blesk SB900, ale tým fotím výnimočne a prevažne na svadbách.  V poslednej dobe sa však zas rád vraciam k analógovej fotografii, a to pomocou 6x6 fotoaparátu Rollei Magic z roku 1962. Mám aj ruský Kiev 88, ale ten zatiaľ nie je v takej permanencii. No a na posledné Vianoce som dostal skladačku pinhole, takže ani tento druh fotografie mi nie je cudzí. Nevyhýbam sa žiadnemu žánru. Hádam len makro fotografia  ma ako fotografa ešte nezískala. Aj keď dobré makro si tiež rád pozriem...
 Jak přijímá tvé hobby rodina?
Rodina je k môjmu postihnutiu zhovievavá. Mám výbornú manželku, ktorá mi tiež dosť stojí modelom. Hlavne na mojich figuratívnych fotografiách. Má so mnou veľkú trpezlivosť, za čo jej patrí moja veľká vďaka.

Máš nějaké fotografické úspěchy, o kterých by si  chtěl  pohovořit?
Ak sa dá hovoriť o fotografických úspechoch, tak mám nejaké fotografie v troch pražských galériách. Vrátane Leica Gallery a THEditions. Tam sa dajú moje snímky aj zakúpiť.
 V troch anglických časopisoch som mal svoje fotky aj uverejnene. Taktiež francúzsky, chorvátsky, rumunský a aj český časopis uverejnil moje dielka. Americký novelista J. A. Svercek si vybral moju fotku na obal jeho knihy:
Ovlivnila tě nějak Anglie v tvém pohledu na fotografii a na samotné tvé tvorbě?
Ovplyvnenie Anglickom na moju tvorbu je určite dosť silné. Fotím rád morské a prímorské fotky. Hlavne rannú atmosféru tam mám rád. Fotka má dýchať voľnosťou. Nekomplikovať si to v tom svojom fotosvete veľa informáciami, ktoré by zabili výsledný efekt. Nestratiť sa v tom.
Jaké máš cíle?
Nejaké veľké fotociele si nedávam. Fotím každodennosti. Fotografov je obrovské kvantum na svete, takže som skutočne rád, ak raz za čas aj moja fotografia niekoho osloví. Nie je to môj zdroj obživy. Na chleba si zarábam iným spôsobom...
No a tohto roku by som rád spáchal svoju prvú, ucelenú, kamennú výstavu. Ak pôjde všetko podľa plánu, malo by to byť na zvolenskom zámku. Termín by som ti dal určite vedieť. Malo by tam byť 30-40 fotografii.
Napadá tě něco, co by si chtěl říci čtenářům tohoto blogu?
Moju webovú prezentáciu si ľudia môžu pozrieť na:
Máš nějaké zajímavé fotolinky, kde se rád podíváš?
No a ešte niekoľko linkov na určite zaujímavých fotografov. Dúfam, že aj nejakému tvojmu čitateľovi sa nejaký zapáči. Tvojmu webu želám veľa zdaru!
Hoj!
Yari, děkuji za rozhovor a také ti přeji úspěšný nejen fotografický život!



 
 
 

 

pátek 22. dubna 2011

Stojí za návštěvu: Maciej Mutwil - K E F S

Maciej Mutwil je jeden z mála polských fotografů, kteří si oblíbili Industry fotografii. Pochází z katowické oblasti, kde se své zálibě může věnovat plnými doušky. Jeho poslední článek, hlavně fotografie z opuštěného dolu KLEOFAS, jsou opravdu zajímavé a stojí za prohlídku:

Tady je jeho článek:

úterý 19. dubna 2011

Má tvorba: TŘINEC WERK

Nejraději se toulám provozy Třineckých železáren a hledám motivy pro mé snímky. Haly a zařízení mám již nafoceny, nyní se zaměřuji na lidi, na lidi, kteří pracují a vlastně nějakým způsobem žijí v huti.

Někteří se fotit nechtějí, tak je nenutím, ale s některými si pohovořím a pak je požádám o možnost nafocení jednoho či více snímků. Někdy si je nastavím do světla, jindy je to třeba jen moment, jeden pohled a konec. S některými dělníky se již docela dobře znám, podáme si ruce, pokecáme a já třeba neudělám ani jednu fotografii, ale i tak mi tam bylo dobře!

Tento mladý hutník se nestyděl, poptal se mě na co to fotím a v pohodě se postavil tak, jak jsem si přál. A přál jsem si udělat foto ve stylu 50.let, kdy tehdejší mistři fotografie uměli v tmavých prostorech oceláren či vysokých pecí najít světlo tak, až to bralo dech.

Snad se vám bude líbit tento portrét?

sobota 16. dubna 2011

Jak jsem viděl finále Extraligy Třinec x Vítkovice


Na hokej do Třince chodím téměř 30 let! Pamatuji si ho ještě v krajském přeboru, pak postup do II.ligy i do té první. V 90.letech jsem byl svědkem i historického postupu do Extraligy a tehdy jsem si myslel, že je to asi vrchol třineckého hokeje vůbec! Ale po několika sezónách byli tehdejší Železáři i v samotném finále s tehdy bezkonkurenční mašinou ze Vsetína! Ani Richard Král či Josef Daňo nestačili na to, aby vsetín porazili. Třinečtí fanoušci byli však za stříbro celému týmu vděční a říkali si, že to se už v Třinci nikdy opakovat nebude!

Ale letos přišlo to, co se ocelářským fanouškům mohlo jen zdát! Tým Ocelářů z Třince postoupil přes velice dobře hrající Slávii až do finále, kde vyzval hokejisty z Ostravy - Vítkovice!
Před sezónou by na Vítkovice nevsadil nikdo ani zlomenou grešli, ale kluci se semkli, dobře skloubili mládí se zkušeností a na konec slavili postup do finále, kde však již na Oceláře nestačili. Sice ve čtvrtém zápase na domácím ostravském ledě Třinec porazili po penaltovém rozstřelu, ale to všichni věděli, že Peterek, třinecký útočník, úmyslně pár sekund před koncem zápasu netrefil prázdnou branku jen proto, aby se závěrečné oslavy z titulu oslavily doma, v Třinci!

Tak se i stalo! V pátém utkání nedal Třinec Vítkovicím šanci a zvítezil přesvědčivě 5:1 a zahájil tak bouřlivé oslavy v celém městě! Na následujících snímcích můžete vidět průběh posledního rozhodujícího zápasu.

Růžička ve vlastním oslabení otvírá skóre na 1:0



V následující přesilovce Vítkovice srovnávají na 1:1


Hrabal sřílí na 3:1 a je opěvován!

Erich Hrňa po přihrávce Zagrapana neomylně překonává Málka. Stav 4:1!

Peterek v piruetě překonává Málka a uzavírá účet zápasu na 5:1!
15 sekund před koncem zápasu již Růžička s Krajíčkem vědí své!
Titul je doma!

Oceláři jsou v euforii, fotografové v orgasmu


Koudelka je zřejmě z dobrého oddílu!?



Ján Moder, prezident klubu, je šťastný jako blecha!
Marek Chmiel, obchodní ředitel, cítí velké zadostiučinění
Masér klubu, Ruda Tluszczyk je v sedmém nebi
Krajíček, Richter a Koudelka vás zdraví
Láďa Kohn se svou dcerkou
Starostka města Třince Věra Palkovská
Unavený obránce Vítkovic Vosátko
Pohár pro vícemistry přebral kapitán Vítkovic - Burgr
Venca Varaďa má svou první zlatou medaili v Extralize




Vojtěch Polák





 


Démon Play Off Martin Růžička



Martin Vojtek: "I náhradník je jen člověk!"




Peter Hamerlík, brankář, o kterém před sezónou věděli jen v Myjavě na Slovensku






 

Květoň zkouší kvalitu zlata
Marcel Čmiel zpovídá Varaďu pro kabelovou TV
Slivovice patří k titulu

Trenéři Marek a Kopřiva + gen.ředitel Delong

Unavený, ale šťastný trenér Marek

Kohn a Květoň neskuteční dříči




Adamský a Květák



Masér v 35 let starém třineckém dresu předvádí tanec na ledě

Spolužáci

Děkovačka fanouškům



Fanoušci


Davy fanoušků se vyvalily na ledovou plochu slavit
Tak jsme Mistři! No a cooo!

Bylo pořádně horko!


Vítězný led je nutno i políbit!

Slavili všichni!


I na ledě se dá ležet a slavit


Naše barvy: Červená a bílá!

Pro Mistry v BUS Slezsko připravili i speciální autobus!

Senátor Igor Petrov se ujal řízení MistřiBusu

Mistři BUS


Fanoušci z celé republiky slavili titul v třineckých restauracích až do rána!